ten barák, kde teď bydlím, ani žádné pozemky
kolem toho. A všechno bylo v hodně zanedbaném stavu. I tak jsem ale věděl, že to je to místo,
kde chci žít. Pak následoval několikaletý proces,
kdy jsem překonával spoustu překážek a řešil nejrůznější smlouvy a dohody, ale povedlo se. Svatý
Petr a všichni andělé stáli při mně. Toho kouzelného dědečka jsem už nikdy víc neviděl.
„Nejradši bych
se celý den
hrabal v zemi.“
JAKUB
VÁGNER
„Manuální práce
mě strašně baví.“
J
akube, ty ses před několika lety usadil ve
středních Čechách na Katlově, kde jsi
zrevitalizoval jezero a další vodní plochy
včetně okolního lesa, vytvořil jsi zázemí pro rybáře a jejich rodiny, pořádáš tady nejrůznější
přednášky a soutěže a také tábory pro děti.
Jak ses k tomuhle projektu dostal?
Velkou část svého života jsem strávil na cestách
a nejrůznějších expedicích za rybami. Mým domovem byl otevřený prostor pod hvězdným nebem a dlouho jsem si myslel, že to tak bude napořád. Měl jsem pocit, že jsem nesmrtelnej. Dával
jsem svému tělu pořádně zabrat. Chtěl jsem dobývat svět a z části se mi to, myslím, i povedlo.
Minimálně jsem v této snaze dosáhl nějakého
vnitřního osobního uspokojení. Ale jak roky plynuly, člověk dozrával a najednou mě začal zlobit
kloub a pak mě zas jinde něco zabolelo, a tak
jsem po čase pochopil, že musím polevit a že si
budu muset hledat místo, kde bych, až zestárnu
a nebudu moci tolik cestovat, měl svůj domov.
Tedy střechu nad hlavou, teplo v zimě a prostě
všechno, co k domovu patří, abych tam jednou
mohl vychovávat i svoje děti.
Proč zrovna Katlov?
Dlouho jsem nemohl vůbec nic najít, až mi jednou
zavolal kamarád a říkal mi, že u Kutné Hory je
krásný rybník. Zdálo se mi to daleko, ale stejně
jsem se na něj jel podívat. Byl hezký, i ten mlýn
u něj, ale prostě to necvaklo. Najednou někdo za
mými zády říká: „Panáčku, panáčku, tobě se to
nelíbí, co?“ Otočil jsem se a uviděl takového staré-
4
ho pána s hůlkou, který mi říkal: „Na Katlov se jeď
podívat.“ Ptal jsem se ho, kde to je, a on mi řekl,
že na kopci. V duchu jsem si myslel, „to víš, že jo,
jezero na kopci“, ale stejně mi to nedalo a jel jsem
se na něj podívat. A pak jsem ho našel, přijel jsem
na velkou hráz a okamžitě jsem se do toho místa
zamiloval. Byla to láska na první pohled. I když to
jezero tehdy nebylo na prodej ani k pronájmu, ani
Jak to tady zvelebuješ?
Jezero jsem celé vypustil a postavil jsem na něm
tři ostrovy a 35 ostrovů pod vodní hladinou. Nic
z toho tu předtím nebylo. Padlo na to tisíce a tisíce tun kamene z lomu, který jsme na zahradě
několik let sbíječkou lámali na menší kameny
a v rukách je pak ve třech lidech přenášeli na dno
jezera. Pak jsem tu postavil homole a osázel je
pšenicí. Dělal jsem to po vzoru našich předků,
kteří už to dávno měli perfektně vymyšlené, a my
na to jen postupem doby pozapomněli. Ručně
s pomocí krumpáčů, motyk a lopat jsme obnovili
strašně moc kilometrů lesních struh, které byly
v katastrofálním stavu. Stavěli jsme tu i kamenné
mosty, 12 a 14 metrů bez jediného kusu železa.
V lese jsme dělali na maltu kamenné můstky
a přechody. Ukázalo se, že přírodě stačí jen trošku pomoct. Ze smradlavého přerybněného rybníka se stala unikátní lokalita, kde se daří nejen rybám, ale i ostatním živočichům. Někteří kapři tu
mají 3 až 3,5 kg přírůstku ročně. Za tři roky tady
vyrostly metrové štiky, vrátili se sem čolci, mloci,
vzácné druhy žab, na evropské poměry extrémně vzácné vážky a lítají sem i mořští orli.
Podílel ses i na stavbě domečků pro rybáře
v resortu Katlov Homes?
Dům jsem nikdy předtím nestavěl, ale naštěstí
mám Honzu Pokorného, hlavního správce, to je
strašně šikovný člověk, takový Ferda Mravenec,
co všemu rozumí. Od začátku mi s Katlovem
a jeho okolím pomáhal a společně jsme to tu dali
takhle dohromady. Na vzniku Katlov Homes má
ale největší zásluhu moje sestra Terezka a její
manžel Petr, který celý projekt architektonicky
zpracoval a spolu s Terezkou výstavbu jeho první
části dokopali do finále. Bylo to v době, kdy se
najednou začaly zdražovat všechny stavební materiály, spoustu toho vinou covidového období
vůbec nebylo k sehnání, takže to bylo opravdu
náročné.
Plánujete to tady ještě nějak rozšířit?
Máme do budoucna v plánu postavit na druhé
straně další čtyři domečky a dvě společenské budovy. Takové školicí centrum. Celý červenec tu
například probíhal Katlováček, rybářský tábor pro
děti se zaměřením na rybaření. Děti se tu nenaučí
jen chytat ryby, ale vedeme je i k lásce k přírodě.
Učím děti myšlence, že být rybářem je čest, protože trávit čas ve volné přírodě, vidět přírodu vstávat
a usínat, to jsou nádherné zážitky, které se hluboce zapíší do duše. Takové štěstí každý nemá.
Videa z táborů prezentuješ i na svém Facebooku. Jak se stavíš k sociálním sítím?
Chci, aby alespoň část dětí, které tu mám na tá-