HYNEK
ČERMÁK
„Řídil jsem i parní válec“
M
áš relativně nový dům. Kdo vybíral
vzhled domu? Ty, nebo spíš žena?
Ten můj dům není relativně novej, je
relativně starej. Zjistili jsme s architektem, že
je z roku 1590. Žena taky rozhodovala, ale já
od svých 23 let toužím po domě, kterej bude
bílej a bude to statek. Tenhle je v katastrofálním stavu, tak se ho snažím s architekty dát
do původního stavu.
To asi nebude úplně snadné…
No myslel jsem si, že to bude jednoduchý.
Jenže ono to není jednoduchý, ono je to
strašně drahý. Ale to je každá stavba. Kdybych si stavěl novej dům, tak by musel bejt
něčím šíleně zajímavej, a byl by asi strašně
drahej. Takže jsem zvolil tuhle variantu.
Máš staré věci raději než nové?
Mám rád, když můžu starejm věcem znovu
vdechnout život. Proto mám třeba starýho Defendra (pozn. redakce: Land Rover Defender), kterýho mám radši než toho novýho. Ten
starej furt něco chce, ale ten
novej nic nepotřebuje. U toho
starýho mi to přijde, jakože
mu vracím jeho služby.
Co ti jde na stavbě nejlíp
od ruky?
Já mám strojírenský vzdělání,
stavební mám nulový. Ohánět
krumpáčem se umím, prořezat zahradu taky, ale třeba postavit zeď je pro mě problém.
Nikdy jsem to nedělal a strašně rád koukám na práci těch
Ukrajinců, protože jsou hrozně šikovný.
Jaký máš vztah ke stavařině, obecně?
Hele, nikdy jsem se tím nezabejval. Mám spíš takovej uměleckej pohled.
Nesnáším necitlivý rekonstrukce a nevkus,
takže mě zajímá všechno, co je citlivě a zajímavě udělaný. Když vidím takový ty stavařský
hnusy, tak se u toho zastavím, a když vidím
krásnou stavbu, tak se u toho zastavím taky.
Jsi domácí kutil?
Domácí kutil nejsem. Když, tak už spíš skrz
svýho starýho Land Rovera. Párkrát v životě
jsem postavil poličku nebo něco takovýho,
ale že bych jako stavěl domy, tak to ne.
A když už na to přijde, kdo doma opravuje?
Když už na to přijde, tak to udělám já. Ale
hrozně prokrastinuju. Teď nedávno jsem
opravoval elektrický rozvody v bytě, protože
jsou šíleně zbastlený. Tak jsem to celý odmontoval a zjistil jsem, že to někdo stavěl fakt
narychlo. Třeba jsem tam našel smotanej nulák, co měl skoro dva metry. Proč to ten člo-
Zajímá mě
všechno,
co je citlivě
a zajímavě
udělaný.
4
věk neustřih? Podle mě byla větší makačka to
tam namotat, než to ustřihnout.
Studoval jsi strojárnu, ke strojům máš blízko. Umíš řídit auto, motorku i traktor… Řídil
jsi někdy třeba vysokozdvižný vozík nebo
bagr?
Bagr jsem neřídil, řídil jsem parní válec. Kdysi
dávno jsem točil nějakou reklamu, a tam mi
řekli: „Tady pojedeš s tím parním válcem.“
A tam ti je páka. Dopředu. Dozadu. A to je
celý. Ale! Uprostřed je neutrál. I setina milimetru rozhoduje o tom, jestli ten válec pojede
rychlostí setinu milimetru nebo ne. Je to vlastně takovej plyn, ale ten střed než najdeš, aby
ten válec fakt stál. To je děsivý. Protože pak
z toho vylezeš, s někým si povídáš, a zjistíš,
že za půl hodiny ten válec sám ujel třeba čtvrt
metru. Což může být u parního válce fatální.
Hraješ na kytaru. Máš doma akustické příčkovky?
To nemám, ale znám to z nahrávacích studií.
Na tom statku stavím stodolu, tak spíš možná
tam. Třeba do fotokomory, že bych si to dal?
Já nehraju tak nahlas, ale asi by se to spíš
hodilo mýmu synovi, kterej bubnuje. Takže,
až si jednou bude pořizovat byt, řeknu mu:
„Musíš si pořídit akustický příčkovky!“
Co je těžší? Hrát na kytaru nebo používat
vrtačku?
Hele, já si myslím, že těžší je hrát na kytaru.
Když máš třeba něco vyrobit, a používáš
k tomu vrtačku, máš prostě jasnej technologickej postup, nějakej plán a kóty, který musíš
dodržet, normy pro vrták, nějaký otáčky. A to
když dodržíš, tak to dobře dopadne.
Ale u hudby žádnej rozkaz není. Můžeš
všechno správně zahrát, ale přesto to třeba
nedopadne dobře, protože nemáš uměleckej
vhled.
Hraješ fyzicky náročné role. Jak se udržuješ v kondici?
Cvičím doma něco jako jógu, abych se trochu
protáhl. A ze silovejch cviků dělám pouze kliky a shyby. Dělám to v řádu třeba 200 kliků
denně. Doporučuju, abyste to zkusili, protože
200 kliků za den udělá každej. I kdyby to mělo
být po deseti. Deset, pak pauza, pak deset,
jak si člověk vzpomene. A najednou za 14 dní
zjistíš, že uděláš 50 kliků v tahu. Když
jsem začínal, tak to pro mě bylo neuvěřitelný.
Utíkáš z Prahy někdy do přírody?
Na chalupu?
Do přírody utíkám často, proto mám
toho Land Rovera se spacím prostorem, a proto mám i obytný auto. Taky
máme chalupu v Krkonoších, kde bydlej rodiče mojí ženy. Taky máme
psa, ten potřebuje furt běhat. Takže
přírody máme dost.
Trávíš hodně času v koupelně? Jak
moc jako herec řešíš svůj vzhled?
Neřeším, to řeší maskéři, já ne. Ale
když třeba točím ilm, tak si musím
dávat bacha, abych měl stejně dlouhý fousy první natáčecí den i poslední, aby to navazovalo. A radši se
holím doma, protože v maskérně
nezamezíš tomu, aby ti vousy nezapadaly za triko, a celej den seš vypruzelej, že jo. Takže je lepší se oholit,
potom si dát sprchu, a až pak jít
na plac.
Měl jsi možnost účastnit se i natáčení velkých zahraničních formátů,
jako například Johanka z Arku nebo
Stalingrad. Jak bys porovnal práci
v Čechách se zahraniční produkcí?
To je nebe a dudy. Na zahraniční produkci se všichni snažej, aby herec
přišel před kameru v tý nejlepší kondici. Začíná to jak ubytováním, tak
jeho stravou, ale i tím, kolik hodin tráví na place a kolik hodin spí.
V Český republice je to všem jedno.
Ale mám vlastní karavan, kterým jezdím na plac, takže tam mám svoje
jídlo, svoje topení, svoje oblečení.
Prostě dojedu kamkoliv a vím, že tam
mám zázemí.
Napadlo tě živit se i něčím jiným
než uměním?
O mně už se asi dlouho ví, že jsem se
dlouho živil jako osobní strážce a myslel jsem si, že tam bude směřovat
i můj život. To herectví si mě nakonec
našlo samo, ne já jeho.
Jaké sporty jsi dělal?
Hodně dlouho jsem dělal boj zblízka,
jmenuje se to Musado. Skákal jsem
na padáku, protože jsem ve 14 vstoupil do Svazarmu. A vůbec se to se
mnou tak táhlo. Řídil jsem letadla,
chtěl jsem být pilot. Pak mi nevyšly
zdravotní testy. Naštěstí, protože
dneska myslím, že bych byl špatnej
pilot.
Ale lidi jsem chránil dlouho, založil
jsem s kamarádem velkou bezpečnostní službu, dělali jsme různý osobky a bavilo mě to hrozně dlouho.
Co je pro tebe těžší? Pustit někomu
svůj ilm, nebo někomu ukázat svoje fotky?
Hele, ten ilm si spíš někdo pustí sám.
Mně se ještě nestalo, že bych někomu pustil svůj ilm. Ale ukazuju lidem
fotky, protože potřebuju zpětnou vazbu. Ale já ty fotky dělám, protože mě
to baví. To, že se to někomu líbí, mě
Jsem fakt amatér.
Fotky dělám,
protože mě to baví.
těší, nicméně jsem fakt amatér, nemusím fotit tak, jak někdo chce.
Nemáš ani ambici dělat komerci?
Ne, vůbec. Je to fakt jenom zábava.
Architekturu zatím nefotíš, neuva
žoval jsi o kombinaci architektury
a aktu?
Jo, to zkouším. Ta architektura tomu
aktu dává perspektivu. Teď jsem v tý
fázi, že už utíkám z ateliéru a spíš ty
holky beru do plenéru. Což s sebou
samozřejmě nese i adrenalin, protože
vyfoť nahou holku venku. Je to vlastně i důvod, proč mám obytňák, protože přesně můžu tý modelce potom
poskytnout nějaký zázemí. Můžu vědět, že vyběhne nahatá, uděláme
i v zimě cvak cvak a zase běží zpátky.
Ta produkce k tomu je vlastně nejsložitější. Najít lokaci, najít holku, v ten
správnej čas tam bejt, ve správným
světle. Já třeba nepoužívám umělý
svícení, používám jenom denní světlo, takže o to je to ještě složitější.
Byla nějaká role, kdy jsi měl pocit,
že hraješ sám sebe?
Myslím, že Rapl do jistý míry jsem já.
Kdybych si mohl dělat, co chci, kdybych nebyl vychovanej, tak se asi
chovám jako on. To byla do jistý míry
svoboda. Myslím, že jsme si do docela podobný. Já teda nejsem takovej
buran.
Důvěru, kterou k tobě mají modelky, nesmíš zklamat. Cítíš tohle
i u ilmu? Že nesmíš zklamat diváka?
No nejenom diváka, ale nesmíš zklamat ani ty lidi, co jsou na place. To
natáčení ilmu stojí půl milionu denně. A když přijde herec nepřipravenej, je to ztracený. Nesmíš onemocnět, nesmíš se tam zhroutit. A musíš
to zvládnout. Speciálně u natáčení
takových seriálů jako je Rapl, který
víš, že budeš točit 150 dní. Musíš vydržet nejenom živej a zdravej, ale
i fresh, abys to dal. A pak musíš třeba
rok odpočívat, aby sis mohl dovolit
další takovej projekt…
Divadlo je asi hlavně láska. Z ilmu
bude přeci jen víc peněz…
V Český republice se ani u ilmu, ani
na divadle nedají vydělat takzvaně
velký peníze. Ale je to na nájem
a možná i na to, že zrekonstruuju ten
barák. Jako nestěžuju si, žiju si docela dobře, ale stojí mě to hodně energie. Ale to každá práce.
Máš narozeniny na Valentýna. Jak
se ti líbí přejímání cizích svátků?
Valentýn pro mě neznamená nic. Myslím si, že svátek lásky jednou za rok
je prostě málo. Já ho slavím každej
den.
Co obdivuješ na ženách?
Na ženách nejvíc obdivuju, když
uměj být ženou. Takže já ženy miluju
pro jejich ženství. Když se za něj nestyděj.
5